Konec srandy. Už jsme taky dospěli do té nebezpečné fáze – do období, kdy se rodič bojí ticha. Do chvíle, kdy ticho neznamená blahodárný relax, ale naopak drásá nervy a podněcuje fantazii rodičovstva k hororovým scénářům!
Začali jsme celkem nevinně a doufám, že to tak ještě nějakou dobu zůstane. Zatím konec pobrukování na bříšku znamená jen “ našel jsem něco k jídlu“
Teď to byly kočičí granule. Spokojeně si je vysypal před sebe a pokoušel zbaštit. Ruce i obličej celý od granulí. Těžko říct, jestli i něco spořádal. Každopádně druhou stranou žádná nevylezla. Akorát ten závěr moc tichý nebyl. Druhou, naštěstí prázdnou, kočičí miskou se majznul do čela. A ve finále jsem ho ještě odtamtud odnesla! Protest byl značný.
